Aby mělo lidstvo vodu, s níž nezbytně přichází dnes a denně do styku, pokud možno co nejčistší, je potřeba o tuto náležitě pečovat. A jak už tomu tak bývá, pečuje o ni vesměs především chemickou cestou.
A není se tu ani moc čemu divit; protože je chemický způsob tím nejspolehlivějším a zároveň i nejjednodušším řešením. Protože stačí změřit parametry takové vody, vypočítat, kolik té které chemie bude zapotřebí k dosažení žádoucí změny, pak se tam ta chemie přidá a je to.
Je to snadné, ovšem – přiznejme si to – ne zase až tak ideální řešení. A to proto, že ani chemie není zase až tak zcela neškodná, i ta má své nezpochybnitelné stinné stránky.

Jak jenom by bylo skvělé, kdyby si lidstvo v záležitostech očisty vody mohlo vystačit s ryze přírodními metodami! S těmi, jež nikterak nezatěžují životní prostředí, ba právě naopak.
Jistě, ve velkém je to utopie, vzhledem k množství lidmi spotřebovávané vody by se jí nedalo dostatečně zkvalitňovat tolik, kolik je jí zapotřebí, ale v menším měřítku to vlastně možné je. A není to ani žádný neřešitelný nebo příliš složitý proces.
Příroda si totiž dokáže s odstraňováním běžného kalu z vody poradit i docela sama. A to docela jednoduchým způsobem. V potocích a řekách se tekoucí voda docela banálně filtruje přes kameny a písek, jež v ní plující nečistoty dokážou spolehlivě zachycovat.
A když je v potocích a řekách, proč by člověk nevyužil podobné možnosti i jinde, že? Třeba v takových domácích akváriích nebo bazénech.
Vždyť i v takových bazénech a podobných nádržích lze právě tímto způsobem udržet vodu delší dobu čistou a nezávadnou. Stačí dát do bazénových filtrů filtrační písek, který za člověka odvede kus dobré práce.
Samozřejmě je třeba dbát toho, aby v takové filtrační jednotce byl právě takový písek, jaký do ní podle výrobce patří, tedy s patřičně velkými zrny, ale tím jsou veškeré starosti u konce. Protože se nečistoty z vody v tomto písku zachycují a ona životodárná tekutina se tak znovu stává čistou.

Tento písek je pouze třeba čas od času, řádově jednou za tři roky, vyměnit, tedy nahradit ten opotřebený za nový s dosud ostrými hranami, jež mají tuto užitečnou vlastností pískové filtrace na svědomí, protože právě na ostrých hranách se nečistota zachycuje.
A rázem máme v bazénu čistou vodu, aniž bychom se museli podepisovat na stavu naší přírody zbytečnou chemií. A co s tím ‚opotřebovaným‘ pískem?
Pro ten už se vždycky využití najde.
Třeba díky posypu tímto neupadnete v zimě na zledovatělém chodníku.