Říká vám něco jméno „Pan Tau“? Roztomilá a dobrosrdečná osobnost, kterou mistrně ztvárnil Otto Šimánek, se promenádovala napříč světem s kouzelnou buřinkou a s parapletem. Stěží si dovedeme představit, že by tomu bylo jinak, a právě deštník, i když zrovna nepršelo, byl v těchto pohádkách symbolickým spojovacím článkem mezi dospělými a dětmi.

Deštníky provází lidstvo již spoustu let a nemusíte být ani Pan Tau, abyste měli alespoň jeden jediný model doma. Bude sice mnoho dní složený ve futrálu nebo převázaný páskem, ale jakmile nastane jeho čas, rozložíte jej nad hlavou a s promenádou po chodníku dáte veřejnosti najevo, co máte doma zavěšeného v předsíni na věšáku. A možná, že vás napadne, jak velkou textilní plochu rozložený deštník představuje, a že by se toho dalo nějak využít. Třeba mít doma deštník s potiskem.

Jste vidět i na stovky metrů – rozložený deštník o průměru sedmdesát centimetrů, to jsou více než dva metry čtvereční nad hlavou, a kdybychom je potiskli zajímavým tématem, bude to konkurenční plocha lecjakému billboardu. Stačí promyslet, jaký potisk na deštník si vybrat, a také jakou barvu deštníku upřednostnit. Zde se řiďte hlavně zásadou vzájemných kontrastů, kde nejlépe vedle sebe vynikají pastelové barvy. Pryč s černou a šedou, vsaďte třeba na osvědčenou svítivě žlutou s modrou barvou potisku. Zajímavě bude vypadat deštník zelený s bílým potiskem nebo bílý s červeným. Neměli byste příliš zařazovat černou, protože ta za deště splývá s okolím a není tak barevně výrazná. Navíc ponuré barvy jsou spíše depresivní, a vy přece chcete upoutat pozornost něčím originálním, vtipným a hlavně veselým. Nemáme pravdu?

Deštník nechte vysušit – až přijdete domů s mokrým deštníkem, ne aby vás napadlo zasunout jej hned do futrálu a strčit do skříně! Plíseň by se mohla postarat o jeho proděravění a zničení.