Jihovýchod Evropy je oblastí mezi Černým a Středozemním mořem. Tato část Starého kontinentu je tvořena hornatým povrchem Balkánského poloostrova. Především západní polovina oplývá nádhernými přírodními scenériemi, krasovými oblastmi, jezery a skvostným pobřežím Jaderského moře. Tato krása však poněkud zaniká v temné historii konce minulého století.

Tento národnostně pestrý region dlouhá desetiletí spojoval společný stát Jugoslávie. Ta vznikla z myšlenky spojení slovanských národů a vytvoření vlastního státu. První státní útvar tohoto charakteru vznikl v roce 1918 jako nástupnický po pádu Rakouska-Uherska. Jednalo se o tzv. Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Za druhé světové války bylo území obsazeno nacisty a stát jako takový zanikl. Obnoven byl po konci války. V tomto období se vlády ujala Komunistická strana Jugoslávie a nastolila směr socialismus. Nicméně se zástupci vlády rozhodli, že se vymaní z područí Moskvy. Díky tomu se zde vyvinul hybridní systém, což dokazuje fakt, že v období studené války spolupracovali jak s Východem, tak Západem. Občané měli na socialistické poměry poměrně velkou svobodu projevu, pohybu, mohli se opřít o soukromé vlastnictví. Začala tak éra úspěšného hospodářství s prvky tržní i plánované ekonomiky.
Jenže ke konci 80. let začaly na povrch vyplouvat aféry, především korupční. Navíc došlo k oslabení vlivu Strany. K tomu se přidaly národnostní rozbroje, kdy bohaté části země nechtěly doplácet na ty chudé. Tím začal rozpad Jugoslávie. Na rozdíl od situace v Československu v roce 1993 ale neproběhl hladce.

Jako první se odtrhlo Slovinsko, téměř bez výstřelu. Horší byl situace mezi Chorvaty a Srby. Ti vedli vleklou krvavou válku. A to především v Bosně a Hercegovině. Srbové zašli dokonce tak daleko, že cíleně vyvražďovali Bosňáky. Jedná se tak o nejhorší genocidu od konce druhé světové války. Tento konflikt znamenal smrt asi 800 000 civilistů a útěk asi 1,5 milionu uprchlíků. Rozpad kdysi významného státu začal v roce 1991, definitivní konec pak v roce 2003, kdy zanikl poslední zbytek – Srbsko a Černá hora – na základě referenda.
Většina nástupnických států je touto válkou dodnes poznamenána a patří mezi nejchudší v Evropě. Výjimkou je Slovinsko a díky cestovnímu ruchu i Chorvatsko. Přírodní krásy například Bosny jsou zatím turistům skryty.